Mladší žáci

    Nově náborovaná skupina mladších žáků se připravovala pod vedením hlavního trenéra Radka Vašíčka, s nímž spolupracovali Filip Kubelka, Lenka Spurná, Radka Horčíková a jedna z maminek, Pavlína Šťastná. Tréninková skupina čítala celkem 27 chlapců (bez ohledu na to, kdy do oddílu přišli) v širokém věkovém rozpětí od ročníků narození 1990 až po 1995, největší (a původně zamýšlenou) část družstva však tvořili mladší žáci narození v letech 1990 a 1991. Široký věkový záběr sice poněkud ztěžuje práci, především co se týká komunikace, ale vhodným volením tréninkové skladby a dělením skupiny během tréninků byl tento očekávaný problém prakticky eliminován.

    Většina přípravy na první sezónu v kariéře probíhala formou her, seznamování se s atletikou, jejími pravidly, zákonitostmi a rozličnými disciplínami a zdokonalování sebe sama v obratnosti, rychlosti, technice a v neposlední řadě i v doplňkových kolektivních sportech. Dvakrát týdně se kolektiv scházel k odpoledním tréninkům, snad umě a zajímavě koncipovaným s ohledem na budování kladného a vřelého vztahu k atletice jako královně sportu. Navíc sport byl vhodně sklouben i se stmelováním party – např. nepovinný společný výlet do okolí Prahy.

    Vzhledem k tomu, že svěřenci neměli ještě s žádnými závody osobní zkušenost, byla vynechána halová sezóna, jejíž žákovské veřejné závody nebyly, kvůli pravidelným počtům zúčastněných a jimi způsobovanému chaosu a časovému posunu, shledány vhodnými k prvnímu seznámení se závodní atmosférou. Tu svěřenci okusili až na 1. kole městského přeboru družstev (přespolní běh 24.4.2002 v Prokopském údolí) a na prvních veřejných závodech na dráze (Stadion mládeže na Kotlářce, 9.5.2002).

    Pro soutěže MPD musela být ovšem tréninková parta uměle roztržena na dvě části – starší z kolektivu doplnili chlapce ze skupiny Nory Erbenové a vytvořili tak “A“ – družstvo pod jejím vedením, které závodilo v “A“ skupině MPD mezi nejlepšími pražskými oddíly. Bohužel v druhé polovině sezóny muselo být toto družstvo z našich řad ještě více posíleno v zájmu udržení účasti v soutěži i pro příští rok (čili pro nás), což se nakonec podařilo, ale samozřejmě to oslabilo “B“ – tým, závodící v “B“ skupině MPD. Ten se ve finálových kolech sezóny potýkal s nízkou účastí na závodech, způsobenou nejen účastmi na školních akcích, ale v některých případech i nedisciplinovaností a často také pro nás stále nepochopitelnými zákazy rodičů, prezentovaných s omluvou, že je zima a potomek by se mohl nastydnout. Tak jak se v “Béčku“ propadala účast a disciplína na závodech, propadal se i celý tým tabulkou své soutěže až na její chvost. Odstup od soupeřů usadivších se v tabulce nad námi se mohl ještě prohloubit, nebýt v posledních dvou kolech účasti pěti nových chlapců, kteří ač měli za sebou jeden až dva tréninky (na rozdíl od ostatních), na závody přišli a v posledním kole nám zvýšili účast z jednoho závodníka na šest. Vzhledem k danému minimálnímu počtu startujících z jednoho družstva nám zachránili hlavní body, o které bychom, jako trest, přišli.

    Protože máme za sebou teprve první sezónu, nemá cenu předčasně hodnotit výkony jednotlivců, ty se budou zlepšovat s tím, jak se budeme popasovávat s technikou a hlavně tréninkovou a závodní disciplinou. A právě za ni lze již nyní chválit především nerozlučné dvojky, Honzu Vlacha s Ondrou Černým, Radima Kůtu s Petrem Baumem a některé další – každému už jeho svědomí napoví, jestli se může přiřadit do jejich společnosti, nebo zda někde něco ošidil, nepřišel na závody, ač mohl, či se nechoval tak, jak by měl.

    Musím se také zmínit o letním soustředění, jenž se konalo v posledním srpnovém týdnu v Rožmitálu pod Třemšínem, na které jsme jeli nezvykle již v prvním roce činnosti a které mělo taktéž přispět jak k individuálnímu rozvoji schopností, tak z velké části ke stmelení party. Bohužel se ho zúčastnilo pouze 8 svěřenců, na druhou stranu bohudík, že ti, kteří patří k prakticky bezproblémovým jedincům. Celé soustředění proběhlo v oboustranně příjemné atmosféře atletických tréninků, prokládaných množstvím her a soutěží, a (až na výjimky) bez jakýchkoli disciplinárních prohřešků, což dává do budoucnosti nadějnou perspektivu na udržení dobrých přátelských vztahů mezi atlety v rámci naší skupiny, s námi trenéry i mezi jednotlivými skupinami v našem malém oddíle.

Za skupinu  Filip Kubelka - trenér

Muži

    Po loňské úspěšné premiéře mužského týmu v Městském přeboru družstev jsme zvědavě očekávali, co nám přinese sezóna letošní. Přes zimu sice nedošlo k výraznému rozšíření týmu, ale snad o to víc byl kolektiv utužován při společných sportovních i mimosportovních akcích. Společné tréninky se, stejně jako minulý rok, nekonaly, neboť toto družstvo bylo založeno s cílem „jen tak si zazávodit“. Dalším důvodem byl nedostatek volného času jeho členů.

    Ještě před začátkem závodní sezóny pro nás bylo překvapením rozdělení Městského přeboru do dvou tříd, a to kvůli zvýšení počtu startujících družstev z devíti na deset. Protože jsme v předcházející sezóně skončili na šestém místě, byli jsme zařazeni do II.třídy, a tím nepřímo pasováni na favorita této skupiny a nejžhavějšího kandidáta na postup do I.třídy.

    V prvním kole soutěže se naše role favorita sice potvrdila, ale zároveň se ukázalo, že postup nemáme rozhodně jistý předem, neboť nováček soutěže nám „šlapal na paty“. Zodpovědný přístupu zúčastněných, kdy každý absolvoval všechny disciplíny, ve kterých měl šanci bodovat, vedl k situaci, kdy někteří absolvovali „dvouhodinový pětiboj“, tzn. maximální počet povolených disciplin během dvou až tří hodin s přebíháním ze sektoru na sektor. I když v každém soutěžním kole chyběla některá ze základních opor týmu, podařilo se nám první tři kola vyhrát a do posledního tak jít s velkou nadějí na postup. Protože jsme našeho konkurenta na postup poráželi o 15-30 bodů a ostatní týmy o více než 50, byl optimismus na místě, avšak k opatrnosti nás nabádalo vědomí, že tentokrát budou chybět opory tři. Po urputném a napínavém boji o výhru v tomto kole jsme skončili těsně druzí, a tak se mohli radovat z celkového vítězství a tudíž i postupu do I.třídy.

    Postup - cíl, který jsme si dali na jaře, byl splněn. Taktéž se nám daří naplňovat původní ideu k založení družstva, jíž bylo obnovit stará sportovní přátelství a popřípadě navázat i přátelství nová. Pro příští rok je naším předsevzetím pokračovat a vylepšovat předváděné výkony a bojovat minimálně o střed tabulky I.třídy.

Tak tedy příští rok uvidíme…

za skupinu - Radek Vašíček - vedoucí družstva

Mladší žáci

    Skupina mladších žáků vstoupila letos do své druhé sezóny. Trenérské vedení se během předešlého podzimu ustálilo na sehrané trojici Radek Vašíček, Filip Kubelka a Lenka Spurná. Lenka bohužel musela v polovině roku trénování zanechat - jak už to bývá, kvůli nedostatku času.

    Stejně jako předešlý rok, hájila oddílové barvy dvě družstva mladších žáků – „Áčko“ v A1 skupině (jedna ze dvou „vyšších“ skupin) Městského přeboru družstev, „Béčko“ v B skupině MPD. Oproti loňsku již ale na obou soupiskách figurovali pouze členové skupiny Radka Vašíčka. Vzhledem k počtu svěřenců docházejících na tréninky se zdálo, že start na závodech v maximálním možném počtu šestnácti lidí nebude problémem. Bohužel, někteří se „objevovali“ na trénincích pouze občas, což se přeneslo i do jejich účasti na závodech. Jasně daná pravidla oddílu byla poté příčinou několika podmínečných vyloučení za neomluvené neúčasti.

    „Áčko“ nezačalo sezónu právě nejlépe – těsným posledním místem ve skupině v úvodním přespolním běhu. Tento neúspěch nám, vlastně ještě před prvním závodem na dráze, zavřel dveře k boji o postup do pražského finále, o němž se rozhodovalo po prvních třech kolech. Důvodem (ne)umístění bylo zřejmě výrazné zaměření zimní přípravy na obratnost a hravost – na úkor vytrvalosti. Na dráze pak absencemi oslabované družstvo bojovalo o čtvrté místo ve skupině – ukázalo se však, že soupeřit s velkými oddíly (natož sportovními školami) se v polovičním počtu skutečně nedá. Páté místo ve skupině po základní části bylo lístkem do podzimního dvoukolového „Druhého finále“, tzn. do bojů o celkově sedmé místo v Praze. První finálové kolo jsme vyhráli, kdy velmi důležité body přidali naprostí nováčci naší tréninkové skupiny. Opět jsme zde zaznamenali absence, které mohly mít výrazný vliv na konečné bodové hodnocení a tudíž i umístění družstva. Ve druhém kole probíhal velký boj mezi námi a družstvy AC Praha 1890 a Sokolem Stodůlky. Nakonec jsme skončili o bod druzí za AC Praha, ale díky jeho až třetímu místu z prvního finálového kola, jsem se stali celkovým vítězem Druhého finále my, a tedy sedmé místo v Praze „bylo naše“. Pro představu: jeden ze dvou bodů chybějících k vítězství i ve 2. části II. finále mohla přinést např. pouhá účast v běhu na 800m… Rozhodně je ale výsledné sedmé místo úspěchem, stejně tak i získané zkušenosti, sportovní návyky většiny členů a vědomí, že jsme „nedělali“ sestavu tak, abychom vyhráli za „každou“ cenu, ale tak, aby si všichni zkusili většinu disciplin.

    Za zmínku též stojí bojovnost některých. Zejména Ladislav Adamec, který, ač minimálně o dva roky mladší než ostatní soupeři, nenechal nikoho na pochybách, že s ním budou muset v budoucnu „počítat“.

    „Béčko“ se potýkalo s problémem absencí ještě výrazněji než „Áčko“. Nebylo výjimkou, že na závod přijeli čtyři svěřenci, a tak se kritérium hodnocení úspěchu samovolně posunulo od uspokojivého pořadí v soutěži k zisku alespoň jednoho bodu v závodě. Mezi další neduhy některých svěřenců stále patří nedostatečně osvojené sportovní návyky, jež zbytečně komplikují průběh závodu. Soutěž B-skupiny byla plánována jako pětikolová, kdy první dva z devítičlenné skupiny postupují do A-skupin. Páté kolo bylo po dohodě trenérů zrušeno (podobně s morálkou na tom byly i některé další oddíly) a tak soutěž skončila již v polovině září. Výsledné osmé místo (20. v Praze) bylo vzhledem k tomu, že rozdělení na „A“ a „B“ bylo provedeno především podle věku (mladší členové tréninkové skupiny), i vzhledem k výše uvedeným skutečnostem naším maximem.

    Samostatnou kapitolou byly Přebory Prahy jednotlivců, jež proběhly v červnu na stadionu Kotlářky. Po dlouhých letech získala bohnická atletika titul Přeborníka Prahy v kategorii mladších žáků. Zasloužil se o něj Jan Vlach svým výkonem na 60m překážek – 10,09s, ke kterému přidal ještě dvě pátá místa - na hladké šedesátce a v dálce. Tento výkon skvěle podpořil Petr Štrunc třetím místem a tedy bronzovou medailí na 60m. Historie oddílu dlouho nepamatuje dvojnásobné bohnické zastoupení ve finále sprintu na Přeborech Prahy mladších žáků. Naše čtyřčlenná výprava na závěr vybojovala kvalitní páté místo ve štafetě 4x60m. Přebory byly též zkušeností pro trenéry – vypsané výkonnostní limity nutné pro přihlášení závodníka byly pro některé týmy jen vtipným čtením (pokud se vůbec takovou malicherností zabývaly), a tak např. v kriketovém míčku byli viděni závodníci s osobním maximem 36m, ačkoliv limit pro účast požadoval 47m… Příště již budeme „chytřejší“ a ignorací požadavků PAS se nepřipravíme o možnost startu na nejdůležitějším závodě jednotlivců v naší věkové kategorii.

    V tradičním termínu – poslední prázdninový týden – odjela skupina do Hrachova u Sedlčan na soustředění. To bylo plné nejen tréninku, her a soutěží, ale i jiných činností, mezi něž patřila např. každodenní povídání o pravidlech jednotlivých disciplin (někdy dost náročné pro všechny), televizní zprávy tvořené samotnými členy skupiny a v neposlední řadě hip-hopová vystoupení Dana Fišera…  

    Na závěr atletické sezóny se díky nemocem a „víkendům s rodiči“ silně prořídlá skupina zúčastnila jubilejního sedmdesátého ročníku Velké Kunratické. Zde předvedl skvělý výkon Ladislav Adamec – konečně soutěžící ve své kategorii – a obsadil 4.-5. místo. Vzhledem k délce závodních tratí jde spíše o „sprint“, ale v krásném prostředí a za vynikající sportovní atmosféry. Myslím, že ani pohled na legendární „Hrádek“ nenechal nikoho netečným a že se nám „Kunratickou“ podařilo symbolicky uzavřít poměrně úspěšnou atletickou sezónu. Doufejme, že příští rok bude ještě úspěšnější a bez výrazných problémů.

za skupinu - Radek Vašíček - vedoucí družstva

Muži

    Loňský postup do I. třídy Městského přeboru družstev byl pro náš tým výzvou, zda dokážeme soupeřit i ve větší konkurenci. Pomalu se ale stává zvykem, že se před každou sezónou mění soutěžní systém, a tak letos vznikly opět dvě rovnocenné šestičlenné skupiny. Z nich postupovala tři nejlepší družstva po prvních třech kolech soutěže do jednokolového finále, z něj pak v případě úspěchu do boje o II. ligu. Jak se později ukázalo, změna systému byla pro nás přínosem, protože díky závodění ve skupině družstev s velkým rozsahem výkonnosti jsme byli schopni některým týmům konkurovat i přes minimální účast našich závodníků. Důvodem neúčastí byla „časová krize“, tzn. pro velký počet závodníků bylo neuskutečnitelné zkoordinovat zaměstnání a závodění. Výsledné páté místo ve skupině bylo tedy odrazem našich současných možností.

    Letos opět přibyli na soupisku noví členové – Jan Böhm – bývalý atlet a pomocný trenér ve skupině Věry Maškové a dva odchovanci našeho oddílu, kteří do letošního roku trénovali ve skupinách Petry Polčákové a Nory Erbenové. Hlavními oporami byli, stejně jako v minulých sezónách, Filip Kubelka a Karel a Robert Pepperní. Za povšimnutí stojí některé výkony (ačkoliv v našem případě rozhodně nejsou považovány za prvořadé) – např. Filip Kubelka - dálka 643cm.

    Výsledné páté místo jistě neodpovídalo představám nikoho z nás, ale jak již bylo řečeno, limitující byl nedostatek času. Doufám, že jsme si letos vybrali „rok blbec“ a v příští sezóně budeme do závodů nastupovat ve větším počtu. Již teď se rýsují starty dalších, ještě neoslovených nebo zraněných, odchovanců oddílu i sportovců jiným způsobem s námi spřízněných a z dosavadních účastníků rozhodně nikdo nepřišel o chuť setkávat se s ostatními a společně závodit.

Radek Vašíček - vedoucí družstva

Mladší žákyně

    Sezóna 2003/04 byla prvním závodním obdobím pro nováčky našeho oddílu – skupinu pod vedením Petry Polčákové, které pomáhali Věra Tunkrová, Michal Forman a Zuzana Chmátalová. Družstvo začínalo v počtu 12 dívek a v tomto složení vydrželo prakticky po celý rok.

    Kolektiv se scházel dvakrát týdně k odpoledním tréninkům, které tvořily především různé hry a soutěže zaměřené na rychlost, mrštnost, obratnost a koordinaci těla. Nedílnou součástí našich tréninků byla spousta kolektivních míčových her. Dívky se také seznamovaly s atletikou a pomalu si začaly osvojovat základní atletické dovednosti.

    Dívky se účastnily pouze městského přeboru družstev, jakožto „C“ družstvo mladších žákyň ve skupině B.

    Svoji závodní kariéru započaly na oválu AŠK Mazurská (11. 5. 2004), kde se konalo 1. kolo MPD. Díky spoustě školním akcím se sešly zřídkakdy v plném počtu, a tak skončily na 5. místě ve své skupině.

    Na závodní dráze na sebe nejvíce upozorňovala Nikola Sekáčová, za zmínku stojí také srdnaté výkony ☺ sester Fořtových na dlouhých tratích.

    Na konci letních prázdnin se družstvo poprvé zúčastnilo letního soustředění v Hrachově. Po celý týden se dívky věnovaly atletické průpravě, soutěžily v různých vodních a lesních hrách, zahrály si turnaj v ping – pongu a zaběhly si svůj první orientační závod. Celodenní výlet, ale také večerní posezení u táborového ohně napomohly ke stmelování kolektivu nejen mezi svěřenkyněmi navzájem, ale také posílily vztah s jejich trenéry.  

    Dne 29. 9. 2004 proběhl na našem hřišti nábor. Družstvo bylo doplněno o 15 dívek, což dává slibné vyhlídky pro další závodní sezónu.

Za skupinu Věra Tunkrová - trenér

Zpráva předsedy, r. 2005

Zpráva ke Slavnostnímu shromáždění, 8.12.2005

Scházíme se dnes naposled v tomto roce, abychom všichni společně vzpomenuli na nejdůležitější události AŠK Mazurská v roce 2005. Opět jsme byli svědky dalších rekonstrukčních proměn na našem hřišti. Především to bylo protažení hlavní cílové rovinky o dvacet metrů, které nám otevřelo cestu k pořádání závodů pro všechny věkové kategorie. Na místě starého antukového dvorce stojí dnes kurt s umělým trávníkem, tvořící jednu z přitažlivých dominant sportovního areálu. Letošní milionová investice, na níž se podílel stejně jako v roce 2002 Magistrát, MČ, škola a také náš klub, byla zřejmě poslední injekcí kompetentních úřadů pro nejbližší roky, protože nám hřiště v současnosti nabízí vše co k adekvátní sportovní aktivitě potřebujeme.

Výkonnostní hodnocení

V soutěžích družstev jsme se žádné medailové radosti letos nedočkali. Nejblíže k tomu měly mladší žákyně A. Vostatkové. „A" družstvo bylo jediným týmem AŠK Mazurská, který se letos probojoval do finále šesti nejlepších týmů Prahy a to navzdory skutečnosti, že druhá tréninková skupina ml. žákyň P. Polčákové startovala namísto posílení A a B družstva v předimenzovaném družstvu C. Škoda. Medaile „A" družstvu unikla jen o pověstný chloupek a paradoxně pak vyzněl sestup poloprázdného B družstva z A třídy oproti postupujícímu C družstvu.

Druhého nejlepšího oddílového umístění dosáhly opět svěřenkyně trenérky Vostatkové a to v kategorii staršího žactva. Děvčata tvořila jen osmičlenné družstvo složené navíc pouze z ročníků 91, startující ještě v loňské sezóně za mladší žactvo. Přesto jim k postupu do finále chyběla jedna příčka. Vyhrály pak finále B a obsadily celkově 7. místo v Praze. O příčku níž, tedy na 8. místě se umístilo třináctičlenné družstvo starších žáků vedené R, Vašíčkem. Neutěšená situace je u mladších žáků. Úbytek svěřenců vedl k odvolání již přihlášeného B-družstva. Za A-družstvo nastoupili benjamínci z přípravky V. Maškové, doplněni o čtyři svěřence R. Vašíčka. V nerovném boji se soupeři o tři až čtyři roky staršími obsadili poslední 12. místo, což znamená sestup našich mladších žáků do B třídy. Naši nejmenší atleti ale dokázali, že jim talent rozhodně nechybí a až trochu povyrostou, nebudou to mít jejich soupeři vůbec jednoduché. B družstvo ml. žákyň obsadilo celkově 12. místo a C družstvo P. Polčákové - V. Tunkrové 13. místo v Praze.

Veselejšího bilancování se nám dostává v soutěžích jednotlivců. Nejlépe si vedla starší žákyně Markéta Červenková roč. 91, která překonala oddílový rekord ve vrhu koulí vynikajícím výkonem 12,44 m. V kouli také vyhrála Přebory Prahy a na MČR obsadila 5.místo. Na PP byla ještě druhá v hodu diskem. Doufejme, že v novém působišti, v ASK Slávia, kam po sezóně přestoupila, své výkony posune.

Tři medaile vybojovala mladší žákyně Barbora Hanušová. Zlatou v kouli a dvě bronzové na překážkách a stopadesátce. Hned o čtyři medaile se postaral starší žák Jan Vlach. Ve skoku dalekém byl druhý na dráze, třetí v hale a rovněž třetí na dvoustovce překážek. Ze stříbrné medaile se radoval ve štafetě 3x300m společně s Radimem Kůtou a Lukášem Fialou. L. Fiala se ještě těšil ze sólové medaile na 100 překážek.

Největším naším talentem současnosti je žák ZŠ Mazurská, svěřenec trenéra Vašíčka, Čeněk Smejkal, který překonal sprinterské oddílové rekordy na šedesátce a stopadesátce a na halovém MČR vybojoval na šedesátce 5. místo. K závodní činnosti se sice nechal přemluvit, ale po velmi častých absencích na trénincích i závodech, skončil vlastně dříve než začal. Doufejme, že svůj talent nepromrhá a na závodní dráhu se ještě vrátí.

Letos jsme získali na Přeborech Prahy 10 medailí a dvě pátá, tedy finálová umístění na MČR.

S ukončením sezóny přecházeli letos do SK ZŠ Jeseniova svěřenci R. Vašíčka. S ročníky 90 přestoupili také r. 91, které by vzhledem k nízkému počtu neutvořili v příštím roce samostatné družstvo. Doufejme, že v našem spřáteleném oddílu neztratí motivaci a chuť k pokračování.

Závěrem mi dovolte, abych se s Vámi dnes na tomto místě rozloučil. Po zralé úvaze jsem se rozhodl nejen pro ukončení trenérské práce, ale také pro rezignaci na funkci předsedy oddílu. Za třináct let v této funkci jsem prošel s oddílem řadou úskalí. Bývali jsme kdysi zcela bez prostředků, obíráni o dotace, sponzorské dary i oddílové příspěvky, zmítáni existenční nejistotou. Letos je to již osm let, kdy jsme se rozhodli k odvážnému kroku vedoucímu k osamostatnění. Z bezprizorního oddílu bez jakýchkoliv práv se podařilo vybudovat suverénní organizaci, která si o všech záležitostech sama svobodně rozhoduje. Za tu dobu prošly pokladnou AŠK více než dva milióny korun, které jsme investovali ve prospěch sportující mládeže. I proto se dnes těšíme z krásného přitažlivého zázemí, o němž se nám v minulosti mohlo jen zdát.

 Vám, dětem, chci popřát, abyste jednou nevyměnily své sny a ideály za kompromis. Přeji Vám všem hodně úspěchů radosti a chuti do další činnosti v následujících letech. Přeji Vám také, abyste mohli být, nejen kvůli dobrým výkonům, právem hrdí na sebe i na svoji oddílovou příslušnost.

8. 12. 2005, Štěpán Vostatek

Zpráva předsedy, r. 2006

Organizace, předpisy

Rok 2006 začal poměrně výraznými změnami. Na základě avizované rezignace Štěpána Vostatka na funkci předsedy oddílu a výsledku následného podzimního hlasování Členské schůze se od 1.1.2006 této funkce ujal Ing. Radek Vašíček. Ve stejný den také vstoupily v platnost nové Stanovy oddílu. Ty byly během podzimu 2005 upraveny tak, aby více odpovídaly potřebám a charakteru oddílu.

Trenérské obsazení se od roku 2005 příliš nezměnilo. Na jaře byli nově vyškoleni tři trenéři (III. třída) a dva, jimž se blížil konec platnosti kvalifikace, si tento „certifikát“ prodloužili. Na podzim přibyli další tři noví pomocníci do kádru.

Novou součástí požadavků oddílu se stávají lékařské zdravotní prohlídky pro sportovní činnost na každý rok. Ty by měly být ve vlastním zájmu každého rodiče/ dítěte, bez ohledu na zákonnou povinnost. V zásadě se vracíme k pravidlům platným v minulosti.

Na základě rozhodnutí VH PAS byly před zahájením letní soutěžní sezóny vydány výrazně zpřísněné podmínky pro pořadatele soutěžních utkání – šlo o zavedení nových pravidel a předpisů týkajících se jak vlastního sportoviště, tak zejména personálního zajištění a organizace. Nutno poznamenat, že se splněním bezpečnostních „novinek“ jsme neměli výraznější problémy.

V průběhu roku se k zabezpečení hřiště přidala i stavební úprava iniciovaná ZŠ  - uchycení fotbalových branek do země.

Největší investiční akcí v tomto roce je klubovna. V květnu dochází k dohodě se ZŠ – oddíl bude investovat do výstavby „vlastní“ místnosti v prostoru výklenku chodby tělocvičen. Měli bychom tak konečně získat dostatečný prostor pro atletickou knihovnu, kancelář během závodů, osobní tréninkové potřeby trenérů a v neposlední řadě bezpečné a z tělocvičny rychle dostupné místo pro atletické náčiní a lékárnu. Realizace proběhla během letních prázdnin, „křest“ ihned po příjezdu z letního soustředění.

Během roku dochází také k obnově - nákupu některých náčiní, popř. nákupu dosud v oddíle nepoužívaných tréninkových pomůcek. Ty mající za úkol zejména zatraktivnit některá tréninková cvičení.

Snad již jedním ze standartních způsobů předávání informací svěřencům,  rodičům a ostatní veřejnosti se stal oddílový web.

 Tréninkové skupiny

Tréninkové skupiny byly v r. 2006 téměř totožné s družstvy přihlášenými do MPD, pouze starší žákyně trénují společně s částí žákyň mladších pod vedením Anny Vostatkové. Druhou skupinu mladších žákyň tvořila děvčata z náborovaných ročníků několika posledních let. Trenérsky se jim věnovala Věra Tunkrová s několika pomocníky. Chlapci trénovali též ve dvou skupinách -  ti nejmladší pod vedením Věry Maškové, ostatní pod Filipem Kubelkou.

Tréninky probíhaly 2-3x týdně dle věku svěřenců a období přípravy. Přes zimu byl ve všech skupinách kladen důraz na přípravu všeobecnou. S blížící se závodní sezónou se přidávalo více atletických dovedností. Prioritou ovšem zůstává rovnoměrný a zdravý vývoj svěřenců, vypěstování kladného vztahu k atletice a získání a upevnění sportovních návyků.

Ještě před vstupem do soutěží nám PAS připravil „překvapení“. Po dobrých zkušenostech v posledních letech nikdo nepředpokládal, že největším zdrojem problémů se stane oficiální soutěžní brožura PAS, popř. nereagující zodpovědné osoby PAS a soutěží. Bohužel, ani dvě oficiální žádosti o upřesnění a vyjasnění zejm. soutěžních dnů nebyly dostatečné. Vše tak bylo pouze na aktivitě vedoucích družstev a jejich schopnostech „dohnat“ jednotlivé řídící pracovníky a pořadatele závodů. Nutno podotknout, že, dle slov vedení PAS: „Tato situace si již příští rok nebude opakovat“.

 Soutěže

V roce 2006 přihlásil náš oddíl do soutěží MPD celkem pět družstev – dvě mladších žákyň, jedno starších žákyň a dvě družstva mladších žáků. Současná absence starších žáků je důsledkem malého počtu trenérů, neuskutečněných náborů a tím i nezaložení nové skupiny před několika lety.

Zájemci o závodní činnost z řad žen a mužů AŠK hostovali v oddíle Aritma Praha.

Obě družstva mladších žákyň startovala v A skupině MPD. „A“ družstvo Anny Vostatkové skončilo celkově osmé. Tato elitní skupina byla velkým soustem pro mladičké a zatím nepříliš zkušené „B“ družstvo Věry Tunkrové, které skončilo celkově dvanácté a příští rok bude bojovat v B skupině MPD.

Na Přeborech Prahy jednotlivců na Kotlářce získaly mladší žákyně celkem tři medaile – stříbro a bronz svěřenkyně Anny Vostatkové - Vendula Bezchlebová, v hodu kriketovým míčkem a vrhu koulí (47,73 m, resp. 8,55 m). Druhý bronz ulovila svěřenkyně Věry Tunkrové Nikola Sekáčová také v hodu kriketovým míčkem (44,25 m).

Starší žákyně na medaile na Přeborech Prahy jednotlivců nedosáhly, i když některé jen těsně.

Nutno vyzdvihnout již poměrně tradiční úspěch Anny Vostatkové – s oběma družstvy dokázala skončit čtvrtá v základní skupině a „vyhrála“ pro oddíl navíc dvě zářijová pořadatelství :)

Obě družstva mladších žáků startovala v B skupině MPD. „Áčko“ vedené Filipem Kubelkou šlo do soutěže s jasným cílem – vybojovat minimálně druhé místo, a tím i postup do A skupiny pro příští rok. Mladší „Béčko“ Věry Maškové mělo zejména získat zkušenosti do dalších let. Pro mnohé chlapce z její skupiny se jednalo o první závody v atletické kariéře. I když účast chlapců „A“ družstva na závodech nebyla stoprocentní, svůj úkol splnili a celou skupinu B jasně vyhráli. Získali tím 13. místo v Praze a již zmíněný postup. Překvapením bylo těsné druhé místo „B“ družstva (celkově 14. v Praze) a tedy postup spolu s „Áčkem“.

 Mladší žáci se Přeborů Prahy jednotlivců po zralé úvaze trenérů tohoto klání nezúčastnili. Nutno podotknout, že většina skupiny Věry Maškové je natolik mladá, že by chlapci nebyli k soutěži ani připuštěni.

V soutěžích mladších žáků se opět závodilo v nedávno zavedeném systému dvojbojů. Tento systém podporuje požadovanou všestrannost mládeže. Bohužel, pro naše nejmenší borce není oficiální soutěž MPD vyhovující v jiném ohledu – jsou příliš mladí na zvládnutí některých disciplín a náčiní takovým způsobem, aby nedocházelo k jejich demotivaci. Výsledkem je náš záměr pro příští rok uspořádat několik závodů „minižáků“ - sami, nebo ve spolupráci s některými dalšími oddíly, s upraveným rozsahem disciplin.

 Soustředění

Pravidelného letního soustředění se zúčastnili všechny tréninkové skupiny. Tři jeli společně do Sloupu v Čechách, jedna samostatně do vyzkoušené oblasti Rožmitálu pod Třemšínem. Tradiční náplní byly kromě atletického tréninku i různé soutěže a výlet. Bohužel „ne zcela letní“ počasí nás připravilo o koupání a „vodní“ soutěže. Přesto považujeme soustředění za vydařená.

 Nábor nových členů

V červnu jsme, ve snaze udržet kontinuitu žákovských kategorií, uspořádali nábor nových členů. Sice bereme „nováčky“ kdykoliv, ale přeci jen, organizovaná akce, s tradičním inzerováním na základních školách, přináší nezanedbatelný úspěch.

Nově přijatí chlapci doplnili skupinu Věry Maškové. Vzhledem k velkému věkovému rozpětí skupiny nejmladších děvčat jsme se rozhodli vytvořit skupinu novou. Trenérsky je pokryta zkušenou Alžbětou Petrlíkovou, která tak „opustila“ skupinu Filipa Kubelky, a pomocníky jí dělají dvě nové, ale zkušené posily oddílu.

 Do zimní přípravy na rok 2007 tak u nás vstupuje cca 130 děvčat a chlapců v pěti tréninkových skupinách, pod vedením téměř dvacítky trenérů.

 Radek Vašíček, předseda AŠK Mazurská

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Výroční zprávy vedoucích trenérů

Přípravka dívky

Skupina přípravky / mladších žákyň trénovala pod vedením Věry Tunkrové, Zuzany Chmátalové a Michaela Formana. Naši trenérskou základnu rozšířila Romana Fukalová. Na podzim bylo družstvo jako předešlá léta doplněno tradičním náborem.

Vzhledem k početnému zastoupení ročníků 93 – 98 v našem oddílu jsme do soutěže MPD přihlásili 2 družstva – „A“ družstvo tvořily starší dívky ze skupiny Anny Vostatkové a „B“ družstvo se skládalo z našich svěřenkyň. Obě družstva závodila v „A“ skupině MPD mezi nejlepšími oddíly Prahy. V naší tréninkové skupině trénovala také 1 starší žákyně, která posílila družstvo Anny Vostatkové.

Od začátku jsme věděli, že udržení v „A“ skupině bude těžké. Během sezóny jsme bohužel, jako v předešlých letech, opět bojovali s nízkou účastí na závodech. Nebylo jediné kolo, ke kterému by družstvo bylo schopno nastoupit v plném počtu. Hlavním důvodem častých absencí byly početné školní akce, rodinné dovolené, ale také jiné zájmové kroužky. Tento fakt, spolu s nízkým věkovým průměrem dívek přispěl k tomu, že družstvo v silné konkurenci nejlepších pražských oddílů pravidelně obsazovalo „zadní příčky“ a ve výsledku skončilo na  posledním, 12. místě v „A“ skupině MPD. Pro příští rok to pro nás znamená sestup do výkonnostně nižší „B“ skupiny, což by ale nemuselo být na škodu. V mírnějším prostředí a věkově mladším kolektivu se dívky mohou „otrkat“, získat patřičnou dravost, zkušenosti a zdravé sebevědomí pro další závodní období.

Letos měla naše tréninková skupina poprvé své zastoupení také na Přeborech Prahy jednotlivců. Velmi příjemným překvapením byla bronzová medaile, kterou vybojovala Nikola Sekáčová v hodu kriketovým míčkem. Druhou účastnicí byla Karolína Šebíková, která bohužel zaostala za svými stabilními výkony a obsadila tak 10. příčku ve skoku vysokém. 

 Bylo by na místě zde také vyzdvihnout největší opory týmu. K nim bezesporu patří starší žákyně Aneta Palkovičová, která jde ostatním dívkám příkladem jak téměř stoprocentní docházkou, tak i svým tréninkovým nasazením. Z družstva mladších žákyň na sebe nejvíce svými výkony upozorňovaly dvě nejstarší dívky – Nikola Sekáčová a Karolína Šebíková. Velmi slibné výkony podávaly také Kristýna Volfová, Dita Tomanová a Michaela Hollá.

Pravidelná tréninková činnost byla obohacena o dvě soustředění. Na podzim jsme absolvovali premiérově víkendové soustředění v prostorách školní tělocvičny. Dívky zapracovaly na svém atletickém projevu, zahrály si různé hry v okolí a večer poseděly u kytary. Poslední týden letních prázdnin se konalo soustředění druhé. Spolu se skupinami Filipa Kubelky a Věry Maškové jsme strávili týden ve Sloupu v Čechách. Obě tyto akce přispěly ke stmelení družstva, ale i celého oddílového kolektivu. Trenéři měli možnost poznat své svěřence také z jiné stránky a vytvořily se zde pěkné kamarádské vazby mezi dětmi i jejich trenéry.

Souhrnně lze tuto sezónu i přes sestup družstva do nižší závodní skupiny charakterizovat jako vydařenou. Ve skupině se vytvořilo silné jádro, které se již obstojně vypořádává se základy atletických dovedností a dává tak do budoucna slibné vyhlídky pro další spolupráci.

Za skupinu: Věra Tunkrová

Mladší žákyně  a  starší žákyně

Početná 40-členná skupina (19 ml. a 21 st. žákyň) trénovala pod vedením A. Vostatkové. S tréninky pravidelně do února 2006 pomáhala V. Steinerová, pak již vzhledem k těhotenství nepravidelně, během celé sezóny vypomáhala M. Tomášková a V. Sládková, středečních tréninků se pravidelně zúčastnil L. Hrstka.

Trénovalo se dvakrát v týdnu (pondělí, středa), během zimního období v tělocvičně, kdy koncepce tréninku vzhledem k početnosti kolektivu dvou věkových kategorií, více než čtyřletému věkovému rozptylu a stísněným prostorám, byla velmi problematická. Tréninky byly zaměřeny na zvýšení kloubní pohyblivosti, obratnosti, odrazových schopností, posílení všech partií a míčovým hrám. V menší míře, vzhledem k prostorám tělocvičny, jsme se věnovali technice atl disciplín. Bohužel nám chyběl venkovní trénink zaměřený na vytrvalost. ( A.Vostatková nezvládala po nemoci).

Od dubna probíhaly tréninky na hřišti, kde jsme zdokonalovaly jak skoky, tak hlavně vrhy, hody, protože převážná část starších žákyň disk a oštěp měla první sezónu. V závodním období od května do konce září bylo mnohdy problematické skloubit skladbu tréninku vzhledem ke dvěma kategoriím ve skupině a rozdílným termínům závodů.

Z této početné skupiny děvčat jsme do soutěže MPD přihlásili 1 družstvo mladších a jedno starších žákyň.

 MLADŠÍ   ŽÁKYNĚ (r.93 a ml.)

V MPD jsme měli dvě družstva. A družstvo bylo složeno z děvčat  A. Vostatkové a B družstvo tvořila děvčata V. Tunkrové , obě družstva byla po loňských výsledcích zařazena do A skupiny, což vypovídá nejen o široké žákovské základně oddílu, ale také o jeho výkonnostní úrovni.

A družstvo mělo za cíl po třech jarních kolech se probojovat do finálové šestky. V základní skupině obsadila děvčata v 1. utkání na Děkance 3. místo, což vedlo k optimismu, že se nám to podaří. Jenže vzhledem k pozdě vydané brožuře soutěží PASu a zmatcích v termínech závodů se II.kola (opakovaného pro nepřízeň počasí) na hřišti SŠK Jitřní zúčastnilo pouze 8 děvčat a skončili jsme až na 5.místě a ve III. kole na našem hřišti jsme byli 4. V celkovém součtu z toho bylo 4. místo, což znamenalo pořadatelství podzimního kola útěchy a boj o 7.-12. místo v Praze. 

Na I. kolo útěchy na hřišti Kotlářky jelo pouze 8 děvčat, převážná část družstva byla na škole v přírodě a tak jsme skončili až na třetím místě. Vše si ale děvčata vynahradila ve II. kole na našem hřišti a suverénně vyhrála. Chvilku jsme si mysleli, že jsme dokonce v této skupině první. V konečném pořadí jsme skončili na 2. místě, což znamená 8. místo v Praze.

 Další zúčastněné

 Tréninková morálka: Šejnová  74, Podhorská 65, Suchomelová  62, Morávková 60, Dědourková 60 

Poslední srpnový týden jsme jako vloni odjeli na soustředění do Rožmitálu p.Třemšínem v počtu 24 převážně starších žákyň, za pomoci L.Hrstky a bývalé naší svěřenkyně a trenérky  Kačky Kočové jako zdravotnice. Týden proběhl  v bezvadné atmosféře, akorát  nám chybělo více sluníčka a tepla, abychom mohli využít i rybník s lodičkami. Děvčata byla rozdělena do šesti družstev, která mezi sebou soutěžila v míčových hrách (volejbal, nohejbal, fotbálek), v testech (Pán prstenů apod.), menšího orienťáku s poznáváním vlajek různých států apod. Dopoledne většinou patřilo atletice. Kladem byla ukázněnost děvčat a průběh soustředění bez zranění a nemocí.

  Závěr: Pro příští sezónu bude skladba tréninku jednodušší, protože převážná část děvčat bude tvořit skupinu starších žákyň, takže se v jarním období  budeme moci více věnovat technickým disciplínám. Našim cílem jako v letošní sezóně bude dostat  se do finálové šestky.

 STARŠÍ   ŽÁKYNĚ (r.91-92)

21-členné družstvo nastoupilo do soutěže s odhodláním dostat se po jarních kolech do finálové šestky. Bohužel se to nepodařilo a v základní skupině se umístilo na 4. místě, což znamenalo bohužel pořadatelství I.finálového kola útěchy a účast v závěrečných bojích o 7.-12. místo. Obě kola však děvčata s velkou převahou vyhrála a celkově skončila na 7.místě v Praze.

Nejlépe si z děvčat vedla I. Dusílková, B. Hanušová, A. Kratochvílová, všechny se měly zúčastnit Přeboru Prahy jednotlivců konaného 28.-29.5. na Slávii. I.Dusílková bohužel onemocněla. B. Hanušová ve vrhu koulí se umístila na 4.místě výkonem 9,68 m (nepodařilo se jí vyrovnat svůj osobák 10,07 m-škoda, mohla být bronzová) a  A. Kratochvílová v hodu diskem na 5.místě výkonem 21,84 m. Mnohá děvčata si během soutěžních kol překonala své os. výkony, nejvíce ve vrhu koulí.

 Tréninková morálka: Veselá 73, Kratochvílová 71, Krejčová 64, Erdeová 60, Hanušová 59, Jelínková 59

Za skupinu: Anna Vostatková

Přípravka chlapci

Skupina pracovala pod vedením trenérky Věry Maškové za občasné pomoci Pavlíny Potůčkové a od ledna také jedné z maminek našeho malého atleta Majdy Příhodové. Z původní skupiny, která společně trénovala již v loňském roce, byli předáni někteří žáci roč. 94 a 95 do skupiny Filipa Kubelky a Radka Vašíčka. Naopak z náboru, konaného v září 2005, přišli do skupiny žáci noví. Na začátku roku 2006 bylo ve skupině 24 žáků – z čehož 1 byl veden ve stavu, ale celý rok vzhledem k dlouhodobému onemocnění – klíšťová encefalitida – nemohl bohužel trénovat. K 1.1. 2006 ukončil činnost v oddíle 1 žák naopak 1 žák přípravu zahájil. Takže skupina čítala celkem 23 členů, kteří prošli přípravou.

V zimním období byla příprava vedena tradičně v tělocvičnách ZŠ Mazurská. Trénovalo se 2x týdně v pondělí a ve čtvrtek. Ve čtvrtek byla věnována část tr. jednotky rozvoji vytrvalosti buď v blízkém lesíku nebo na ovále našeho hřiště. Vzhledem k tomu, že se jedná o skupinu – přípravku – mladších žáků, byl trénink veden s důrazem na rozvoj pohybových schopností a dovedností. Do tréninku byla hojně zařazována gymnastická cvičení, míčové hry, drobné hry běžecké a skokanské, drobné hry s posilováním vahou vl. těla, apod. Nácviku základů jednotlivých atletických disciplin /v rozsahu ml. žactva/ bylo věnováno z celkového objemu přípravy zhruba 20%. V zimním období – v lednu se žáci zúčastnili 1 VZ v tunelu na stadionu Dukly Praha. Na jaře se děti zúčastnily Šáreckého běhu. Pro mnohé to byl první skutečný závod v terénu. Jarní příprava probíhala opět 2x týdně na hřišti ZŠ Mazurská. V soutěži MPD bylo naše družstvo zařazeno do B skupiny. I v této skupině jsme byli bezkonkurenčně nejmladším družstvem. Účast v jednotlivých kolech soutěže však byla téměř 100% a tak jsme spíše počtem než nějakými výbornými výkony obsadili /podle dostupných informací – zpravodaj řídícího pracovníka soutěže nebyl dosud vydán/ druhé místo za naším A družstvem. Postupujeme tedy pro příští sezonu do skupiny A MPD ml. žáků. Přebory jednotlivců na dráze nebyly vzhledem k věku našich atletů /převážně roč.97,98/ obsazovány. Právě vzhledem k tomu, že v naší přípravce jsou žáčci velmi mladí /od 1. tříd ZŠ/ uvažujeme pro příští sezonu nestartovat v soutěži MPD, ale uspořádat ve spolupráci s oddíly, které by měly zájem závody „minižáků“ s upraveným rozsahem disciplin /např. bez překážek a vrhu 3kg koulí/. Závody by měly mít motivační efekt s tím, že by se jich účastnily děti stejného věku – max. rozsah 1 roku. V soutěži MPD byl věkový rozdíl mezi našimi atlety a atlety ostatních oddílů ve většině případů až 4 roky.

Koncem srpna 2006 se 15 členů družstva zúčastnilo letního soustředění ve Sloupu v Čechách společně se skupinami mladších žákyň V. Tunkrové a ml. – st. žáků Filipa Kubelky. Kluci si soustředění viditelně užívali.

V září po dokončení soutěže MPD došlo opět k rozdělení družstva. Žáci roč. 96 /v počtu 5/ opět přešli do tréninkové skupiny F. Kubelky a z červnového náboru se k nám přidali žáci noví. Zatím v počtu 10ti chlapců. Komu z nich se u nás bude líbit a dokončí s námi další sezonu se teprve ukáže.

Za skupinu: Věra Mašková

Mladší žáci

Skupina mladších žáků trénovala vedena čtveřicí Filip Kubelka, Radek Vašíček, Bětka Petrlíková a Katka Pojerová, k nimž se na konci sezóny s výhledem na předpokládaný odchod Bětky k nově vzniklé skupině přípravky žákyň a avizované dlouhodobé Radkově nepřítomnosti přidala ještě Karolína Vašíčková, odchovankyně oddílu z bývalé velmi úspěšné skupiny žákyň Štěpána Vostatka. V loňském roce, zcela dle oddílové strategie předávání svěřenců na hranici dorosteneckého věku, odešli všichni starší žáci (kromě Honzy Kemra) do SK ZŠ Jeseniova nebo se začali věnovat jiným sportům. Po odchodu většiny skupiny tak zbyli tři mladší žáci, kteří byli doplněni těmi nejstaršími a nejdéle v oddíle působícími kluky z přípravky Věry Maškové – tentokrát dle interní dohody trenérů chlapeckých kategorií. K nim během roku přibývali další nově příchozí, až jsme se dostali k počtu lehce nad dvacet – přesné číslo nelze vzhledem k migraci uvést.

Pro soutěže Městského přeboru družstev (MPD) náš oddíl sestavil dvě družstva mladších žáků. Chlapci z naší skupiny tvořili „A“ družstvo, „Béčko“ pak bylo složeno z mladších kluků z přípravky Věry Maškové. Vzhledem k tomu, že se v loňském roce s velmi mladým týmem mladších žáků nepodařilo udržet A-skupinu MPD, startovala letos obě družstva v nižší soutěži, tzv. B-skupině, s cílem vrátit oddílu zpět příslušnost k pražské elitě. Na vině loňského sestupu byl především v některém z minulých let neuskutečněný nábor chlapců a tudíž velmi nízký počet (3) chlapců narozených v letech 1992-1993 v oddíle, tedy těch nejstarších v daném roce v dané kategorii.

Již první kola letošních soutěží dávala tušit, že úroveň B-skupiny nebude nijak valná a že postup (postupují 2 nejlepší týmy) by pro nás neměl být problém. Naši soupeři totiž, pokud již na závody dorazili, nepřijížděli v hojných počtech, což v systému dvojbojů, kde, zjednodušeně řečeno, každý závodník pod počet osm ve družstvu je v každé disciplíně penalizován pořadím 25, znamená značnou výhodu pro družstva, která se alespoň ve zmiňovaném počtu osmi k závodu sejdou. A tak se našimi nejtěžšími soupeři stalo paradoxně naše „Béčko“, tedy mladší kluci z naší přípravky, kteří se o druhé místo za námi přetahovali s Aktisem a Duklou a z tohoto souboje vyšli nakonec vítězně.

Celou sezónu značně poznamenaly nesrovnalosti v brožuře PASu, liknavost pořadatelů a práce řídícího pracovníka. Brožura uváděla nesprávné kontaktní údaje na vedoucí družstev, navíc díky ní nebylo téměř do začátku sezóny jasné, v jakých termínech se jednotlivá kola budou konat. Pořadatelé neposílali pozvánky k utkáním, ba co víc – většinou jsme byli nuceni si informace o jednotlivých kolech (termín, místo...) zjišťovat telefonicky sami, přesněji řečeno sama Věra Mašková vždy vše perfektně zjistila a zajistila. Řídící pracovník soutěže navíc zásadně nevydával a nerozesílal zpravodaje s oficiálními výsledky jednotlivých kol, ani nereagoval např. na protesty proti chybám ve zpracovaných výsledcích apod. Jediným oficiálním dokumentem o výsledku našeho družstva v MPD je tak Zpravodaj Pražského atletického svazu z října 2006, který uvádí konečnou tabulku soutěže (viz. níže) a sděluje, že obě naše družstva, svým celkově 13., resp. 14., místem v Praze vybojovala postup do A-skupiny MPD. Cíl, který jsme si pro letní sezónu předsevzali, byl tedy splněn, přestože cesta k němu nebyla zdaleka tak strastiplná, jak jsme se obávali.

Konečná tabulka MPD mladších žáků – skupina B:

Co se týká jednotlivců, jejich výkonů a přínosu pro družstvo - nejvíce pro A-družstvo bodovali: Lukáš Jabůrek, ačkoli téměř nejmladší (roč. 95), Petr Svoboda, zatím malý vzrůstem, ale velký bojovník, Eda Sigrot, Adam Grabmüller a Lukáš Drexler. Nebýt zranění, jistě by se po jejich bok zařadili Jan Skala, jenž v předprázdninových kolech své starty pravidelně proměňoval ve vítězství, ale bohužel si na soustředění naštípl loket a sezóna pro něj skončila, nebo Martin Soukup – ten mohl vzhledem k dlouhodobým problémům s patami startovat jen ve vrzích a hodech. Ačkoliv bych to očekával od více svěřenců, přesto musím vyzvednout jediného, který se zúčastnil všech pěti soutěžních kol, a tím byl Vojta Farkaš. Nadějnými výkony pro příští sezónu se pak prezentovali v zářijových kolech i nově příchozí Adam Dvořák nebo Michalové Hála a Mařata.

Po zhodnocení individuálních kvalit a výkonů, zralé úvaze a s ohledem na kvalifikační kritéria jsme se rozhodli pro letošek Přebor Prahy jednotlivců na dráze v jednotlivých disciplínách i v pětiboji vynechat s tím, že slibné výkony z letoška se v příštím roce, doufejme, vyvinou ve výkony konkurenceschopné, popř. kvalifikační limity splňující.

Jedním ze zásadních předpokladů kvalitních výkonů je tréninková morálka, myšleno nejen coby chování na tréninku a plnění trenéry zadaných úkolů, ale i jako (vzájemně snadno porovnatelný) počet tréninkových jednotek absolvovaných v letošním roce. Nejlepší tréninkovou docházku měli Honza Kemr - jediný starší žák v oddíle, Tomáš Riedl, Severín Lang, Lukáš Jabůrek a Petr Svoboda.

Letošní soustředění se uskutečnilo tradičně v posledním týdnu letních prázdnin, tentokrát v rekreačním středisku Jiskřička ve Sloupu v Čechách. Naše skupina se sešla ve skromném počtu 8 chlapců, z trenérů se bohužel nemohla zúčastnit Katka Pojerová kvůli pracovním a Kája Vašíčková kvůli studijním povinnostem. První den jsme skupinu rozdělili na 2 družstva, ale hned večer se zjistilo, že to tak slavné nebude, jelikož si jeden z našich největších sportovců - Honza Skala - naštípl při večerním „fotbálku“ loket. Hned druhý den nás musel opustit a nám zbylo jen 7 statečných.  V rámci všech 3 tréninkových skupin, které na soustředění byly, jsme udělali 4 skupinky, ve kterých se děti lépe poznaly napříč celým oddílem a soutěžily tak v různých sportovních utkáních, ale i kvízech a jiných drobných hrách. I přesto, že nám počasí nepřálo a některé tréninky se musely konat i za deště, si děti sportování užily a k dalšímu vážnému zranění již naštěstí nedošlo. Abychom si odpočinuli od atletiky, podnikli jsme i výlet do okolí a na hrad Sloup. Skoro celý den krápalo, ale všem se nám rychle spravila nálada ve výborné cukrárně pod hradem. Poslední den jako tradičně patřil vyhlášení soutěží a závěru soustředění. Všichni se tvářili nadšeně a tak jsme se další den mohli spokojeně vydat domů. Doufáme, že se za rok potkáme na dalším soustředění v hojnějším počtu.

A na závěr výhled do příští sezóny. Úkol pro ni je jasný – v lepším případě postoupit ze základní skupiny do podzimního finále, v tom horším alespoň udržet A-skupinu MPD i pro rok přespříští. Jen na nás, na našem přístupu k tréninkovému procesu i k vlastním závodům, záleží, jak vysoko dosáhneme.

Za skupinu: Filip Kubelka & Bětka Petrlíková

Starší žáci

Vzhledem k nedostatku svěřenců patřičného věku tato skupina v r. 2006 chyběla.