Atletický školní klub MAZURSKÁ

Domů
Nahoru
Aktuality
Kdo jsme...
Jak nás najdete
Tréninky a trenéři
Soustředění
Současný stav
Nábor členů
...proč ?
Výsledky
Fotogalerie
Pár odkazů

 
 
Aktuálnější léta (2002-2006)

            2002, 2003, 2004, 2005, 2006

 

 

2003

 

Přípravka dívky

Mladší žákyně

Starší žákyně

Dorostenky

 

Přípravka chlapci

Mladší žáci

Starší žáci

 

Ženy

Muži

 

 

 

Přípravka dívky

 

na začátek stránky

 

Mladší žákyně

 

 

na začátek stránky

 

Starší žákyně

 

na začátek stránky

 

Dorostenky

 

na začátek stránky

 

 

Přípravka chlapci

 

na začátek stránky

 

 

Mladší žáci

   

    Skupina mladších žáků vstoupila letos do své druhé sezóny. Trenérské vedení se během předešlého podzimu ustálilo na sehrané trojici Radek Vašíček, Filip Kubelka a Lenka Spurná. Lenka bohužel musela v polovině roku trénování zanechat - jak už to bývá, kvůli nedostatku času.

   

    Stejně jako předešlý rok, hájila oddílové barvy dvě družstva mladších žáků – „Áčko“ v A1 skupině (jedna ze dvou „vyšších“ skupin) Městského přeboru družstev, „Béčko“ v B skupině MPD. Oproti loňsku již ale na obou soupiskách figurovali pouze členové skupiny Radka Vašíčka. Vzhledem k počtu svěřenců docházejících na tréninky se zdálo, že start na závodech v maximálním možném počtu šestnácti lidí nebude problémem. Bohužel, někteří se „objevovali“ na trénincích pouze občas, což se přeneslo i do jejich účasti na závodech. Jasně daná pravidla oddílu byla poté příčinou několika podmínečných vyloučení za neomluvené neúčasti.

   

    „Áčko“ nezačalo sezónu právě nejlépe – těsným posledním místem ve skupině v úvodním přespolním běhu. Tento neúspěch nám, vlastně ještě před prvním závodem na dráze, zavřel dveře k boji o postup do pražského finále, o němž se rozhodovalo po prvních třech kolech. Důvodem (ne)umístění bylo zřejmě výrazné zaměření zimní přípravy na obratnost a hravost – na úkor vytrvalosti. Na dráze pak absencemi oslabované družstvo bojovalo o čtvrté místo ve skupině – ukázalo se však, že soupeřit s velkými oddíly (natož sportovními školami) se v polovičním počtu skutečně nedá. Páté místo ve skupině po základní části bylo lístkem do podzimního dvoukolového „Druhého finále“, tzn. do bojů o celkově sedmé místo v Praze. První finálové kolo jsme vyhráli, kdy velmi důležité body přidali naprostí nováčci naší tréninkové skupiny. Opět jsme zde zaznamenali absence, které mohly mít výrazný vliv na konečné bodové hodnocení a tudíž i umístění družstva. Ve druhém kole probíhal velký boj mezi námi a družstvy AC Praha 1890 a Sokolem Stodůlky. Nakonec jsme skončili o bod druzí za AC Praha, ale díky jeho až třetímu místu z prvního finálového kola, jsem se stali celkovým vítězem Druhého finále my, a tedy sedmé místo v Praze „bylo naše“. Pro představu: jeden ze dvou bodů chybějících k vítězství i ve 2. části II. finále mohla přinést např. pouhá účast v běhu na 800m… Rozhodně je ale výsledné sedmé místo úspěchem, stejně tak i získané zkušenosti, sportovní návyky většiny členů a vědomí, že jsme „nedělali“ sestavu tak, abychom vyhráli za „každou“ cenu, ale tak, aby si všichni zkusili většinu disciplin.

    Za zmínku též stojí bojovnost některých. Zejména Ladislav Adamec, který, ač minimálně o dva roky mladší než ostatní soupeři, nenechal nikoho na pochybách, že s ním budou muset v budoucnu „počítat“.

   

    „Béčko“ se potýkalo s problémem absencí ještě výrazněji než „Áčko“. Nebylo výjimkou, že na závod přijeli čtyři svěřenci, a tak se kritérium hodnocení úspěchu samovolně posunulo od uspokojivého pořadí v soutěži k zisku alespoň jednoho bodu v závodě. Mezi další neduhy některých svěřenců stále patří nedostatečně osvojené sportovní návyky, jež zbytečně komplikují průběh závodu. Soutěž B-skupiny byla plánována jako pětikolová, kdy první dva z devítičlenné skupiny postupují do A-skupin. Páté kolo bylo po dohodě trenérů zrušeno (podobně s morálkou na tom byly i některé další oddíly) a tak soutěž skončila již v polovině září. Výsledné osmé místo (20. v Praze) bylo vzhledem k tomu, že rozdělení na „A“ a „B“ bylo provedeno především podle věku (mladší členové tréninkové skupiny), i vzhledem k výše uvedeným skutečnostem naším maximem.

   

    Samostatnou kapitolou byly Přebory Prahy jednotlivců, jež proběhly v červnu na stadionu Kotlářky. Po dlouhých letech získala bohnická atletika titul Přeborníka Prahy v kategorii mladších žáků. Zasloužil se o něj Jan Vlach svým výkonem na 60m překážek – 10,09s, ke kterému přidal ještě dvě pátá místa - na hladké šedesátce a v dálce. Tento výkon skvěle podpořil Petr Štrunc třetím místem a tedy bronzovou medailí na 60m. Historie oddílu dlouho nepamatuje dvojnásobné bohnické zastoupení ve finále sprintu na Přeborech Prahy mladších žáků. Naše čtyřčlenná výprava na závěr vybojovala kvalitní páté místo ve štafetě 4x60m. Přebory byly též zkušeností pro trenéry – vypsané výkonnostní limity nutné pro přihlášení závodníka byly pro některé týmy jen vtipným čtením (pokud se vůbec takovou malicherností zabývaly), a tak např. v kriketovém míčku byli viděni závodníci s osobním maximem 36m, ačkoliv limit pro účast požadoval 47m… Příště již budeme „chytřejší“ a ignorací požadavků PAS se nepřipravíme o možnost startu na nejdůležitějším závodě jednotlivců v naší věkové kategorii.

   

    V tradičním termínu – poslední prázdninový týden – odjela skupina do Hrachova u Sedlčan na soustředění. To bylo plné nejen tréninku, her a soutěží, ale i jiných činností, mezi něž patřila např. každodenní povídání o pravidlech jednotlivých disciplin (někdy dost náročné pro všechny), televizní zprávy tvořené samotnými členy skupiny a v neposlední řadě hip-hopová vystoupení Dana Fišera…

   

    Na závěr atletické sezóny se díky nemocem a „víkendům s rodiči“ silně prořídlá skupina zúčastnila jubilejního sedmdesátého ročníku Velké Kunratické. Zde předvedl skvělý výkon Ladislav Adamec – konečně soutěžící ve své kategorii – a obsadil 4.-5. místo. Vzhledem k délce závodních tratí jde spíše o „sprint“, ale v krásném prostředí a za vynikající sportovní atmosféry. Myslím, že ani pohled na legendární „Hrádek“ nenechal nikoho netečným a že se nám „Kunratickou“ podařilo symbolicky uzavřít poměrně úspěšnou atletickou sezónu. Doufejme, že příští rok bude ještě úspěšnější a bez výrazných problémů.

za skupinu - Radek Vašíček - vedoucí družstva

na začátek stránky

 

 

Starší žáci

 

na začátek stránky

 

 

Ženy

 

 

na začátek stránky

 

Muži

 

    Loňský postup do I. třídy Městského přeboru družstev byl pro náš tým výzvou, zda dokážeme soupeřit i ve větší konkurenci. Pomalu se ale stává zvykem, že se před každou sezónou mění soutěžní systém, a tak letos vznikly opět dvě rovnocenné šestičlenné skupiny. Z nich postupovala tři nejlepší družstva po prvních třech kolech soutěže do jednokolového finále, z něj pak v případě úspěchu do boje o II. ligu. Jak se později ukázalo, změna systému byla pro nás přínosem, protože díky závodění ve skupině družstev s velkým rozsahem výkonnosti jsme byli schopni některým týmům konkurovat i přes minimální účast našich závodníků. Důvodem neúčastí byla „časová krize“, tzn. pro velký počet závodníků bylo neuskutečnitelné zkoordinovat zaměstnání a závodění. Výsledné páté místo ve skupině bylo tedy odrazem našich současných možností.

    Letos opět přibyli na soupisku noví členové – Jan Böhm – bývalý atlet a pomocný trenér ve skupině Věry Maškové a dva odchovanci našeho oddílu, kteří do letošního roku trénovali ve skupinách Petry Polčákové a Nory Erbenové. Hlavními oporami byli, stejně jako v minulých sezónách, Filip Kubelka a Karel a Robert Pepperní. Za povšimnutí stojí některé výkony (ačkoliv v našem případě rozhodně nejsou považovány za prvořadé) – např. Filip Kubelka - dálka 643cm.

    Výsledné páté místo jistě neodpovídalo představám nikoho z nás, ale jak již bylo řečeno, limitující byl nedostatek času. Doufám, že jsme si letos vybrali „rok blbec“ a v příští sezóně budeme do závodů nastupovat ve větším počtu. Již teď se rýsují starty dalších, ještě neoslovených nebo zraněných, odchovanců oddílu i sportovců jiným způsobem s námi spřízněných a z dosavadních účastníků rozhodně nikdo nepřišel o chuť setkávat se s ostatními a společně závodit.

Radek Vašíček - vedoucí družstva

na začátek stránky

 

 

 

 
 

                            2005 (c)  VaR   poslední aktualizace 9. září 2014